Stavební vtípek...

Tento příběh je údajně skutečný a je o vztahu, který se vytvořil mezi skupinou zedníků a dítětem. 

Mladá rodinka s pětiletým děvčátkem se nastěhovala do domu vedle parcely, kde se stavěl nový dům. Děvčátko se přirozeně začalo zajímat o vše, co se dělo v sousedství a začalo si  povídat se zedníky. Motala se mezi nimi, někteří měli zlaté srdce a prakticky si  ji adoptovali jako talisman. Povídali si s ní, když měli svačinu nebo oběd a občas jí dali drobné práce, aby jí poskytli pocit důležitosti. Dokonce dali dítěti i pracovní rukavice a přilbu, což ji strašně těšilo. Na konci prvního týdne jí dali obálku s nějakými drobnými jako plat. Dítě vzalo výplatu pyšně domů a maminka jí navrhla, aby otevřeli na její jméno účet v bance. Paní v bance byla velmi nadšená, když jí děvčátko vykládalo o svojí "práci" na stavbě a že za to má dokonce i "výplatu" 

"Určitě jsi pracovala velmi těžce, když jsi tohle všechno vydělala"  poznamenala s úsměvem.
Děvčátko: "Ano, dělala jsem s Jožinem, Mirkem a Dušanem, budujeme  Velikánský dům!"
"Bože můj", pokračovala paní "A budeš na stavbě dělat i příští týden?"
Dítě se zamyslelo a potom vážně prohlásilo: "Myslím, že jo ....jestli ti čuráci ze stavebnin dovezou cihly..."