Už se to rýsuje...

Počasí sice nepřálo žádným hrdinckým činům, ale spíš k válení a odpočinku. Sebral jsem odvahu vymlátit těch pár cihel co mi podepíralo rohové průvlaky. Vybavil jsem se docela velkou paličkou a s představou, že dvou ranách bude hotovo jsem se pustil do demolice. K mému překvapení, normalně opravu křehká cihla, se pod zatížením chovala píše jako dubové polínko. Po hodině usilovného bušení se mi povedlo vše potřebné rozmlátit, Nic nespadlo, neprasklo, ani divné zvuky napínajících se roxorů jsem neslyšel.

Také jsem dodělal "štítek". Pobití OSB by byla sranda, kdyby to nebylo tak strašně vysoko.